pondělí 17. září 2012

Prohibice aneb pokus o nezaujaté posouzení

Už uběhlo pár dnů od vyhlášení prohibice a tudíž je myslím čas, abych se nad tím zkusil zamyslet. Pokud možno s mírným nadhledem (ale opravdu pouze mírným).

Situace, kvůli níž ministr vyhlásil prohibici, byla vážná - několik desítek mrtvých. Můžete namítnout, že na následky pití ročně umírají tisíce, tak proč řešit pár desítek dalších? To jsem si původně říkal také, ale je zde zásadní rozdíl, jak jsem si následně uvědomil. Umře-li na následky pití pár tisíc lidí, jsou to ožralci, alkoholici. Nemám žádný problém říct, že si za to jednoduše mohou sami. Pijí přes jakoukoli míru a to se samozřejmě projeví. Na druhou stranu nyní umírají lide, kteří si dali pár panáků. Mohli jste to být klidně vy. Dáte si v hospodě dva panáky a zítra se buď neprobudíte vůbec, nebo se probudíte do černočerné tmy. Neblahý to osud, není-liž pravda?

Nebyl to jednoduchý problém a pan ministr jej vyřešil po svém. Vyhlásil prohibici - a tento krok se setkal se všeobecným souhlasem. Zachráníme přece životy a co je víc než lidský život? Svoboda? Ať jde do háje...


Mnoho lidí, se kterými obvykle souhlasím, okamžitě reagovalo, že je to naprosto mylný krok a nepovede požadovaným směrem. Já si s nimi dovolím nesouhlasit. Dle mě prohibice povede ke svému deklarovanému cíli a zachrání několik životů. Krátkodobě. Na několik dnů, možná týdnů. Než přijde zlom a lidé si místo odepření alkoholu nějaký seženou na černém trhu. Nejsem si přesně jist kdy to bude, ale nebude to trvat příliš dlouho. Avšak i poté bude mít prohibice určitý kladný efekt. Lidé poslušni zákonů, nealkoholici, kteří by si nebýt zákonu sem tam něco dali, budou v bezpečí. Za cenu toho, že ti, kteří alkohol rádi, budou v nebezpečí mnohem větším, jelikož ho budou muset shánět na černém trhu bez jakékoli možnosti zjistit kvalitu. A čím delší prohibice bude, tím více se bude křivka naklánět více na stranu nebezpečí pro stále více lidí.

Jako mnoho státních zákazů a regulací bude mít kladný první, viditelný efekt... Aby následně přišlo kruté vystřízlivění a problémy, které původně nešly vidět (chudák Bastiat, pořád ho nikdo neposlouchá). Vlastně je to podobné opilosti. Napijete se, všechno je super (zachráníte pár životů) a problémy nejsou vidět, ale nakonec přijde ráno a s ním kocovina. A věřte, že bude-li prohibice trvat déle než několik dnů, tak ona kocovina přijde.

Pořád je možné, že to pan ministr vyřeší relativně dobře. Dokáže-li během několika dnů zkontrolovat všechny zásoby alkoholu, vyhodit metanol a zrušit prohibici, bude celkový efekt tohoto zákazu asi kladný. Ale už z principu se mi nelíbí a ostatně, já nevěřím tomu, že to takto dopadne.



Abych nezůstal pouze u kritiky cizí práce a návrhů, napíši také, jak bych danou situaci řešil já, případně jak si myslím, že by ji řešil státem neregulovaný trh.

Jsou-li potřeba krátkodobé výsledky, nepomohou dlouhodobé plány jako snížení (či zrušení, což zní ještě lépe) spotřební daně. Samozřejmě bych byl všemi deseti pro, ale v současné krisi by to nepomohlo.
Na druhou stranu, má stát opravdu možnost, jak ji vyřešit? Podle mě by nejlepší strategií státu bylo nedělat nic. Ne doslova, ale ve smyslu různých zákazů a nařízení. Pouze vydat prohlášení, že se výrazně nedoporučuje pít pitivo s vyšším obsahem alkoholu z důvody otravy metanolem. Pokud by se stejně našel blázen, který by se napil a otrávil, tak se dostáváme opět ke kategorizaci lidí na začátku a daný blázen spadá do stejné kategorie, jako ty tísíce mrtvých ročně. Další navíc de fakto není problém. Někdo namítne, že to nemusí všichni vědět - dobrá, určitě by nebyl problém do obchodů vystavit cedulku v podobném znění. Myslím, že by to udělali rozhodně raději, než neprodávali alkohol vůbec. Zároveň by hygienici kontrolovali restaurace a obchody s tím, že kdo jest zkontrolován, může dát pryč svoji cedulku a naopak se honosit novou cedulkou "Čistý alkohol bez metanolu!"
Toto řešení nemá prakticky žádná negativa prohibice a naopak mnohá pozitiva.

Ještě lépe by mohla tato hypotetická situace vypadat v případě neregulovaného trhu. Předpokládám, že by exitovalo více organizací kontrolujích kvalitu a navzájem by si konkurovali. Z toho vyplývá, že by velmi pravděpodobně byl metanol objeven pouze u jedné, možná dvou organizací a ostatní by byli v naprostém klidu. Tudíž prohibice by nebyla zapotřebí. Daná organizace by situaci vyřešila buď prohibicí vlastního alkoholu (docela pravěpodobně), nebo podobným způsobem, jako jsem nevrhoval já. Následně by zkontrolovala všechny své zásoby alkoholu - přičemž samotné obchody a hospody by si to přáli, aby mohli prodávat - a prohibici by zrušila. Spotřebitelé by byli takřka nedotčeni.

Abych to shrnul. Prohibice sama o sobě je samozřejmě špatná - zasahování do svobody člověka. Na druhou stranu může krátkodobě pomoci  (ve smyslu záchrany několika životů), avšak obávám se, že to nebude tento případ.
Naopak si myslím, že to stát mohl vyřešit lépe. A jsem si takřka jist, že pokud by toto odvětví nebylo státem regulováno, bylo by možné řešení ještě lepší.

Žádné komentáře:

Okomentovat