pondělí 14. října 2013

Volba podle srdce a svědomí

Často slýchám, že je u voleb potřeba myslet, kalkulovat a pečlivě rozvažovat, komu dám hlas. Je prý nutné přemýšlet nejen o tom, jestli má strana na kandidátce správné lidi, zda souhlasím s tím, co hlásá, ale také například zvážit, je-li zde vůbec šance, aby se dostala do sněmovny.

Tento názor má jistě opodstatněné argumenty -- vždyť právě my, voliči, jsme těmi, kdo rozhodnou o budoucí podobě naší vlády! Jsme to my a nikdo jiný, kdo bude zodpovědný za našeho příštího premiéra. Všechny jeho skandály a korupční aféry mu umožníme pouze a jen my tím, že ho zvolíme. Žádný z průšvihů Nečasovy vlády by se nestal, kdyby voliči (tedy my) ve volbách toho neblahého roku 2010 volili správně -- a to platí dokonce i pro ty, kdo vůbec nikoho nevolili.

Oh wait... Ne že by cokoli z toho, co jsem napsal, nebyla pravda. Ale opravdu to znamená, že by každý občan České republiky (a de fakto i jakéhokoli jiného státu) měl mít nastudované programy všech kandidujících stran, znát každého kandidáta každé strany (minimálně ve svém kraji) a rozumět všemu, co říkají, aby mohl správně rozhodnout, kdo bude tím pravým, čestným a rozumným premiérem? Taky vám to přijde trošku přitažené za vlasy? Či snad dokonce nemožné?

Ano, gratuluji, máte pravdu. Ale ne proto, že by volby nebyly důležité. Naopak, jsou velmi důležité. Problém ovšem je, že i kdybych provedl vše, co jsem výše vypsal, věnoval všechen volný čas politice a jejímu poznání, v konečném důsledku mi to nebude nic platné. Protože máme demokracii. A ta mimo jiné znamená, že nebudu hlasovat sám (v kterémžto případě by výše uvedené činnosti byly naprostým minimem), ale že spolu se mnou bude hlasovat několik milionů dalších lidí. Můj hlas se tímto stane jednou několikamiliontinou... A tedy naprosto zanedbatelným.
Vše, co bych případně udělal, aby můj hlas dostal ten správný kandidát, by jej mohlo podpořit tak nepatrně, že snad i pouhá docházka k volební urně se mi z tohoto pohledu zdá být příliš velkou námahou. A hodiny/dny/týdny strávené studiem politiky náhle vypadají jako šílený koníček beze smyslu.

Chci tím snad říct, že je hloupost chodit k volbám? Absolutně ne! Jediné, co chci zdůraznit, je, že je naprosto šílené myslet si, že já sám, můj jediný hlas, by snad mohl být důležitým. Protože není. Ve skutečnosti je z hlediska konečných výsledků takřka lhostejné, hodím-li jej ODS nebo ČSSD, Komunistům, Koruně České nebo třeba Svobodným. Šance, že můj jediný hlas může něco změnit je tak nepatrná, tak maličká, že snad ani neexistuje.

Kam mířím? Chci vám ukázat, že u voleb není potřeba přemýšlet, jestli můj hlas něco změní nebo ne. Protože ať už ho dám komukoli, nezmění nic. Když jdu volit, nejdu volit proto, abych něco změnil. Jdu volit kvůli sobě. Existuje zhruba milion jiných, lepších a efektivnější možností, jak bych mohl cokoli spravit. Volby patří na předposlední místo před stání na poušti a křičení do prašné bouře. Jakákoli snaha o občanskou aktivitu, politickou aktivitu a vlastně cokoli jiného je účinnější než vhození mého volebního lístku do urny.
Když už jsme u toho, tak mnohem lepší a v současnosti významnější možností než volit je možnost být zvolen, případně možnost propagovat určité kandidáty. Tato příležitost je na druhou stranu něco, co by nemělo zůstat ležet ladem (a patří to mezi ony mnohem účinnější politické aktivity), a právě zde už člověk může brát v potaz různé varianty -- mám podporovat někoho, kdo se do sněmovny nedostane, ale souhlasím s ním, nebo toho, kdo se tam dostane, ale souhlasím s ním méně? Protože jejich podporou/nepodporou toho mohou změnit mnohem více. Přijde mi mírně ironické, že mnoho lidí to vidí obráceně. Nevidí problém s podporou stran mimo parlament, ale volit je nechtějí, neboť se bojí propadlého hlasu...

Abych to ukončil. Když jdete volit, pamatujte na to, že váš hlas ne skutečnosti nezmění nic. Ať ho dáte komukoli. A proto není důvod, abyste se zabývali tím, jestli propadne či nikoli. Volte toho, kdo je vám nejblíž. Není nic jiného, v čem by bylo lépe dát promluvit svému srdci, než právě ve volbách. Je jen málo věcí, které jsou fakticky tak bezvýznamné, ale přitom tak důležité pro naše vlastní svědomí.

Volte tak, abyste se za představitele "vaší" strany nemuseli stydět. Volte tak, aby ti, kteří volíte, pro vás byli dobrem. Klidně i nevolte, nevidíte-li jinou možnost. Volte podle svého svědomí. Protože ve skutečnosti je vaše svědomí tím jediným, pro koho má naše volba opravdový význam.

Žádné komentáře:

Okomentovat