Nevolím. Opravdu?

Je po volbách. Dopadly vcelku dle očekávání, tj. vítězstvím ČSSD a propadem ODS - ač alespoň já jsem neočekával pokles až tak výrazný. Další věc, kterou jsem úplně nepředvídal, je velký nárůst preferencí pro KSČM; na druhou stranu, dívám-li se zpětně, tak je to logické. Lidé jsou znechucení současnými stranami (nejenom vládními), a tak volí ty, kteří za sebou v posledních letech nemají žádný průšvih a zároveň byli dostatečně na očích. Jestli se  mi to líbí, to je věc druhá...

O tom jsem ovšem psát nechtěl. Jak už možná trošku napovídá nadpis, tentokrát to bude o těch, kteří se rozhodli nechodit k volbám. Nesvádím na ně vítězství sociální demokracie a komunistů - vždyť účast při minulých krajských volbách nebyla o mnoho větší. Jen bych chtěl popřemýšlet o tom, jestli to je opravdu tak, jak si myslí, a jestli opravdu nevolí.

Vandr Odnikud nikam

Rozhodl jsem se, že si vyrazím na pár dnů někam ven. Jen já sám, kamkoli... Cesta je cíl. Zapisoval jsem si krátký komentáře (většinou zpětně), ty tady teď zveřejňuji.

Je šest večer, vyrážím. Přímo za nosem, rovnou do kopce.

Tak nic, místo, kde jsem si říkal, že by se dalo spát, okupují ovce. Musím dál.

Zastřelit toho, kdo vymyslel hovada. Nesnáším je! Jsou jich tu alespoň miliony a vůbec nepomáhá to, že je furt zabíjím.

Našel jsem pěkný místo na spaní. Na vrcholku kopce, v malém výseku na okraji lesa.

Nachystat věci na spaní, nasbírat pár větví a šup do zapalování ohně!

Nějak mi to nechce chytnout. Už jsem vypálil asi polovinu krabičky sirek a pořád nic. Asi bude mokrý dřevo.

Není čas na hrdinství, rozhoduji se a vytáhnu kousek březové kůry, který jsem sebral po cestě.

Pořád to nehoří, ani ta březová kůra pomalu ne. Že by to bylo zápalkama?